Jiří Sádlo
Generál a zvířátka (final cut) Sudetské lidové skazky o boreálním lese vybral a seřadil Jiří Sádlo
Sbírka příběhů - které se podle všeho nestaly, ale rozhodně stát mohly - vznikla během autorových výzkumných toulek velmi podivnými ekosystémy Máchova kraje. Krátké texty s delší komiksovou přílohou vyrostly z atmosféry skal, lesů, hospod a rašelin mezi Doksy, Českou Lípou, Ralskem a Mimoní. Zdejší krajina, zdánlivě kulturní, jest podle současných výzkumů (Novák et Sádlo 2012, The Holocene) historickým ostrovem boreálního lesa čili tajgy. Valná většina zaznamenaných skazek je spojena s pohádkovou bytostí hodného generála okupačních vojsk a jeho lesních přátel. V jeho tlusté postavě ožívají některé sebeudržovací mechanismy, zodpovědné za mimořádnou ekologickou stabilitu těchto lesů, trvajících ve své smrko-borové podobě od konce poslední doby ledové, a to sekyra-nesekyra a požár-nepožár. Ostalgický ráz místní reality naznačuje rovněž zdejší hojnost výskytu brusinek, bříz, vlků, některých rusalek, neodsunutých Němců či Rusů a naopak.
Pozorné čtení posiluje paměť národa a jeho vztah k ohroženým ekosystémům.
Kniha se doporučuje též zájemcům o kloboukaté houby.
- redakce: Pavel Hájek
- jazyková redakce: Erika Zlamalová
- grafická úprava: ateliér Marná Sláva
- ilustrace: Jiří Sádlo – kresby tužkou a fixem
- font: Hercules, Zeppelin, Střešovická písmolijna Františka Štorma
- papír: Soporset Premium Ofset 120gr
- tisk textu a vazba: Indigoprint
- náklad: 1000 kusů
Jiří Sádlo (✶ 1958) se v Botanickém ústavu AV ČR zabývá rostlinnou sociologií, ekologií invazí a holocenním vývojem krajiny. Je autorem eseje Krajina jako interpretovaný text (1994), textů Prázdná země (2007), Praha a Brno (2015) a spoluautorem knih Biologie krajiny (1999), Krajina a revoluce (2005) a Mlsné čenichání jihovýchodním směrem (2014). Nepravidelně publikuje v časopisech Vesmír a Analogon.